Letadlo za dvacet minut po startu z Cartageny přistálo v hlavním městě Panamy, Panama City. My musíme sehnat dopravu do centra, potom najit autobusové nádraží a autobusem do přístavu Colon, který je asi 80km od hlavního města směrem na východ. Ptáme se po taxíku do centra, ale z letiště jezdí oficiální taxi za 50usd,  což je fakt dost. Po chvilce najdeme černého taxikaře, který nás hodí přímo na autobusák za dvacku, což je super.

Autobus do Colonu nám jede za hodinu a stoji tři dolary. Tak to je skvělé. Snažíme se najít bankomat co bude fungovat na naše karty, ale žádný tu není. Snad něco bude v Colonu. Máme u sebe už jen asi 15usd, což je málo na hotel a jídlo. Cesta do Colonu probíhá bez problému, až na to, že asi hodinu stojíme  kvůli nějaké nehodě na dálnici. To pro nás není dobře, dorážíme na místo až za tmy. Ocitáme se v centru Colonu, hotel v dohledu žádný, bankomat taky ne.

Tato část města vypadá dost nebezpečně. Procházíme ulicemi ve tmě, místní na nás udiveně zírají, kde jsme se tam vzali. Konečně v dohledu nějaký hotel. Ptám se v recepci kolik stoji pokoj. Odpověď zní 50usd. Tak na to nemáme, karty neberou a bankomat tu prý je přístupný až ve dne někde v obchodním centru. Nechávám Šárku u hotelu  kde je ochranka a jdu do nedalekého domu kde je Jehovistické centrum. Uvidíme jak pořídím.

Uvnitř je velká hala kde probíhá nějaké hromadné modlení. Ujímá se mě anglicky mluvící černoch a zve mě dál. Vysvětluji mu, že hledám místo na přespání a že mám, ale jen 14dolarů. Říká, že to není problém, před budovou zastavuje taxíka a vysvětluje mu kam nás má odvézt a za kolik. Nakládáme batohy, Šárku a vyrážíme do potemělých ulic Colonu. Taxikář po pár minutách zastavuje u starého domu a ukazuje nám na zamřížované dveře. Platím mu 2usd a taxi odjíždí. Po chvilce zvonění se u dveří objevuje pán, který nás vpouští do vnitř.

Huráá, máme pokoj pro dva za 14 doláčů. Dokonce máme i sprchu….Druhý den ráno objednáváme taxi, vyzvedáváme peníze z bankomatu a už je veseleji. Dávám taxikáři adresu  kanceláře přístavu kde si máme vyzvednout papíry potřebné k převzetí auta. Celá administrativa trvá několik hodin a my kolem čtvrté hodiny konečně sedíme v naší milované Toyotě a míříme pryč z tohoto nebezpečného a špinavého města.

Jakmile vyjedeme z přístavu zamíříme k prvnímu nákupnímu centru. Musíme dokoupit zásoby. Chceme přespat někde v blízkosti panamského kanálu, který je asi 15km od Colonu směrem na sever. Už jsme zase v pohodě a po chvilce parkujeme na pobřeží Karibiku. Jsme sami, jen prales a pláž . Co víc si můžeme přát. Druhý den navštěvujeme systém zdymadel na slavném Panamském kanálu, který propojuje Atlantický a Tichý oceán. Pro mne úžasný zážitek. Muselo to být těžké postavit a prokopat tento kanál. Zaoceánské lodě jsou ve zdymadlech vlečeny tažnými lokomotivami z komory do komory a postupně stoupají a nebo klesají na potřebnou výšku hladiny.

Pro mě to byl opravdu zážitek, ohromné zaoceánské lodě proplouvají jen pár metrů od vás a vy sledujete jak funguje důmyslný systém zdymadel. Prostě super. Jsme na prohlídce asi dvě hodiny, pak navštěvujeme nedalekou starou vojenskou pevnost a míříme přes Colon do hlavního města.

Pár dnů trávíme cestováním po Panamě  a pak zamíříme na sever k hranicím s Kostarikou. Těšíme se na krásné pláže a koupání v Karibiku. Hranice do Kostariky v těchto místech tvoří řeka, přes kterou vede starý železniční most. To že jsou na něm ještě koleje a pražce, nikdo neřeší. Přejíždíme po něm a ocitáme se v další středoamerické zemi. Kostarika je dost známá svým rozvinutým cestovním ruchem a hned za hranicí je to vidět.

Ceny v obchodech a restauracích jsou přizpůsobeny americkým turistům a nabídky různých půjčoven všeho možného jsou na každém rohu. Půjčit si lze od koně až po surfovací prkno, úplně vše. Začíná pršet, my se ubytujeme v lesíku u pláže, naloupeme si kokos a užíváme první chvíle v Kostarice, ale počasí nám nepřeje. Leje jako z konve každý den, je teplo, ale ten věčný déšť je nepříjemný. Přejíždíme proto na západní pobřeží Kostariky k Tichému oceánu. Tady je počasí úžasné a my si užíváme pláží a krásné přírody. Kostarika je hezká, ale pokud bych si měl vybrat nejkrásnější zemi ze střední Ameriky, tak pro Kostariku je velké mínus přehnané ceny! Po několika dnech míříme na sever a směřujeme do Nikaragui. Víme od ostatních cestovatelů, že Nikaragua je velmi zajímavá, tak se moc těšíme.

Písnem za několik dnů. Ahoj Milan a Šárka.