Je ráno a my přejíždíme chaotické hranice do Peru. Hranice je několik málo kilometrů od jezera Titicata a my jeho okolí samozřejmě pečlivě prozkoumáváme. Nalézáme známou Sluneční bránu, areál vykopávek a těšíme se na návštěvu plovoucích ostrovů.

Slavné jezero Titicata nás ovšem trochu zklamalo, plovoucí ostrovy jsou velká atrakce pro turist. Je to vlastně takový skanzen, původní obyvatelé tu již dávno nežijí, pouze předvádějí způsob života na těchto ostrovech. Průvodce vám ukáže způsob stavby plovoucího ostrova a za poplatek se můžete svézt na indiánské lodi. My jsme vše absolvovali a zamířili od jezera směrem do města Arequipa. Zde je nádherné historické náměstí z dob španělské nadvlády.

Cestou od jezera Titicata do Ariguipy jsme odbočili ke kaňonu Colca, kde jsme strávili nádherné tři dny a kaňon projeli až k jeho konci v poušti. Netrpělivě v těchto místech čekáme na  příjezd slavného závodu Rally Dakar. Je úžasné sledovat závodní vozy a motocykly v poušti. Bohužel v těchto místech už nejede naše nejlepší Tatra řízená Alešem Lopraisem. Dozvídáme se smutnou zprávu, že Tatra havarovala.

Ostatní týmy pokračují a drží se na předních místech startovního pole. Svět je malý a my se o tom neustále přesvědčujeme. Potkáváme člověka, který se jmenuje Tony, je z Holandska a před 1/2 rokem jsme ho potkali na trajektu ze Španělska do Maroka. Nedá se přehlédnout, protože křižuje svět na svém Harley s přívěsem. Tony je super chlap, strávili jsme s ním  několik dnů a jednu noční pařbu.

Loučíme se s Tonym on pokračuje do Limy, kde bude cíl závodu a my přes Nascu jedeme do Cuzca.Je to nádherné město ležící mezi horami,dříve bylo hlavním městem říše Inků.  Tisíce turistů z celého světa navštěvuje toto město a je to vidět.V centru jsou drahé restaurace,mnoho obchodů s upomínkovými předměty a hotely.Památky a historie je dobrý obchodní artikl. No ale být v Peru a nenavštívit Cuzco nebo Makchu pikchu je hloupé. My si absolvujeme tuto skoro povinnost a vracíme se stejnou cestou opět do Nancy, kde jsou známé  obrazce v poušti. Prohlídka je možná buď z letadla nebo z ocelové věže asi 10m vysoké. Peru je velká země,podél pobřeží Pacifiku na západě je poušť,na východě hluboké džungle a to  vše rozdělují nádherné Andy, které se táhnou od jihu na sever.My jsme v Peru byli zhruba měsíc a opravdu to stalo za to. Já osobně preferuji hory a východní stranu země u hranic s  Brazílií. Indiánské vesnice,přítoky Amazonky a vůbec život v této neprostupné džungli.

My jsme se dostali autem až do staré vesnice založené německými a rakouskými sedláky před cca 250lety.Je to v oblasti Oxapampa a vesnička hluboko v Džungli je Pozuzo. Ještě dnes je na místních vidět, že jim v žilách koluje evropská krev. My jsme v těchto místech byli asi 10 dnů a pak jsme přejeli Andy do hlavního města Lima ,kam přiletěla moje přítelkyně Šárka a vystřídala Karlose na místě spolujezdce.Karlos po čtyřech měsících odlétá domu do J.A.R. Cestování s ním bylo super , možná se setkáme ve Vladivostoku a pojedeme spolu přes Rusko do Evropy, ale to je ještě daleko. Ted jsme v Lime a vyrážíme směrem na sever do Ekvadoru.Cesta vede opět pouští a až těsně u Ekvádorské hranice se začíná krajina zelenat. Kolem nás se začínají objevovat první stromy a my pomalu zjišťujeme že poušť ustoupila a asi se s ní setkáme až v Mexiku. Hranice jsou před námi. Co nás asi čeká za dobrodružství v Ekvádoru.???

Milan, Karlos a už i Šárka:-)