Hranice do Chile ve směru od Argentinského města Mendoza se nacházejí ve vysokém andském průsmyku v blízkosti nejvyšší hory J.A. Aconcagua. Z hranic sjíždíme z dlouhého kopce až do nížiny, kde leží hlavní město Chile Santiago de Chile.

Nemáme potřebu zajíždět do města a proto jej objíždíme a míříme na pobřeží Tichého oceánu, kde hodláme strávit Vánoce 2011.Konečně dorážíme k Pacifiku. Zastavujeme na pláži a kocháme se pohledem na zapadající slunce, které mizí za obzorem v místech, kde tisíce kilometrů od nás leží Austrálie. Domlouváme se s klukama, že na Vánoce budeme grilovat a popíjet chilské víno. Proto druhý den jedeme do města Valparasio, kde na delší dobu zaparkujme a rozprchneme se po obchodech.

Nakupujeme, prohlížíme historickou část města a přístav, kde kotví nádherná školní plachetnice. Vracíme se k vozu a zjišťujeme, že máme na půl vylomený zámek u dveří. Naštěstí se zloděj do auta nedostal, jen poškodil dveře. Trochu mi to kazí náladu.

Pokračujeme po pobřeží a hledáme nějaké pěkné místečko, kde budeme trávit svátky. Několik kilometrů za městem nacházíme malý kemp, kde žije chilská rodina. Máme k dispozici gril, posezení a místo kde můžeme spát. Vyndavám nářadí a snažím se trochu opravit zámek u dveří a když už jsme v tom spravování rovnou měním brzdové destičky, už to bylo potřeba.

Vánoční mejdan se vydařil, grilování bylo skvělé a víno také. Dva dny jsme trávili na tomto místě a pak jsme zamířili zpět do Santiaga de Chile. Zde vysazujeme kluky z Polska loučíme se a domlouváme návštěvu u nich v Polsku při zpáteční cestě do ČR. Což bude v roce 2013 při cestě ze Sibiře. Míříme na letiště kam má přiletět moje kamarádka Maruška s přítelem, kteří cestují po Jižní Americe. Jsme domluveni, že část cesty pojedou s námi.

Nakládáme je a míříme směr Copiapo, které leží na sever od Santiaga de Chile. Tam mám v plánu počkat a sledovat průjezd největší světové rallye DAKAR. Jsem vybaven velkou českou vlajkou a hodlám podpořit naše kluky někde hluboko v poušti. V tuto chvíli se česká TATRA řízená Alešem Lopraisem pohybuje v prvních pěti vozech. Dorážíme do Copiapa, kde se už vše chystá na příjezd ralye DAKAR. Jsme zde ovšem o několik dnů dříve. Při obědě se domlouváme, že odvezeme mé známé do Bolívie a vrátíme se zpět do Chile sledovat Dakar sami. Míříme tedy směr sever k pouštnímu městečku. Santiago de Atacama. Naše cesta vede nezáživnou pouští Atacama a my z Santiaga jedeme do hor k horskému přechodu do Bolivie.

Přechod se nachází 4600 m/nm a my v těchto místech po prašné cestě míjíme dvojici na dvoukole. Nechápeme a nevěříme vlastním očím. V těchto nadmořských výškách je náročné chodit, natož šlapat na kole. Zastavujeme a nabízíme cyklistům pitnou vodu, protože široko daleko není možné koupit pitnou vodu. Zjišťujeme, že cyklisté jsou opět z Polska a již několik měsíců křižují Jižní Ameriku.

Loučíme se a pokračujeme v naší cestě do Bolívie.

Na Bolivijské straně přejíždíme průsmyk ve výšce 5040m/nm, což je osobní rekord naší Toyoty, ještě nebyla nikdy takto vysoko. Taky to dává dost znát, že se jí to nelíbí, kouří, cuká a má velmi malý výkon.(motor potřebuje kyslík a v těchto výškách je málo kyslíku) To ještě netušíme že po několik dalších týdnech se budeme pohybovat ve výškách kolem 4000m/nm.
V oblasti naší cesty jsou činné vulkány a vulkanická činnost je vidět na každém kroku, solné laguny, do ruda zbarvená země, místa kde vyvěrá ze země horké bahno a pára, sirné průduchy atd. Kamenité cesty dávají autu hodně zabrat. Několik set kilometrů touto oblastí projíždíme směrem k solné pláni jménem Salar de Iuni. Bohužel zjišťujeme, že solná pláň po vydatných deštích je zatopena.

Stáčíme se tedy k městečku……

Cestou začíná hodně, ale opravdu hodně pršet. Šotolinová cesta se mění v jezero a začíná se stmívat. Konečně dorazíme do městečka, kde se dá přenocovat. Druhý den odvážíme moji kamarádku Marušku s přítelem do hornického města Potosí, kde se loučíme a naše cesty se rozdělují. My jsme se rozhodli, že vracet se do Chile zpět je nereálné, proto jedeme do hlavního města La Paz,

projíždíme nejnebezpečnější cestu na světě z La Paz do horské vesničky Croico a pak na hranice směrem do Peru.

Ahoj Milan a Karlos.