Z Nepálu zpět do Indie

Ahoj všem našim věrným čtenářům.

Tak teď tvrdneme v Dillí, protože musíme čekat na nová íránská víza. Bohužel náš původní plán prohlédnout si krásný Irán musíme hodně zkrátit, jelikož iránská ambasáda vystavuje turistická víza až za min. 21 dnů, takže budeme mít pouze tranzitní víza. Ty se vystavují do 5 dnů a jsou jen na 1 týden,  musíme jet  trochu rychleji….Čas strávený v Dillí jsme věnovali místním památkám a uznávám, že jsou opravdu krásné.

Mešity, hrobky, vojenská pevnost, armádní muzeum, prezidentská rezidence, atd. Toto vše postavili muslimští předkové nebo angličané. Prohlídka památek je dost náročná, když teplota přes den je přes 45 stupňů ve stínu. Zvyknuli jsme si na Indii, ale jen proto, že už přestáváme vnímat ten hrozný nepořádek a nebezpečný silniční provoz.

Provoz na silnicích v Indii je noční můrou evropských řidičů. Asi to trochu souvisí se vzdělaností a inteligencí indických řidičů, jinak si to nedovedeme vysvětlit. Značky tu neexistují, zákony asi taky ne a pokud tu nějaké jsou, tak je nikdo nedodržuje, jelikož policajta potkáte maximálně v restauraci. Náklaďáky jezdí v protisměru, autobusy vás vytlačují ze silnice, posvátné krávy spí na silnicích a když na ně troubíte, tak stejně neuhnou. Jízda v noci je horor! Svítí jen pár aut a zbytek řidičů prostě asi ani netuší, že jejich vůz nějaká ty světla vůbec má. Musí se dávat velký pozor a svítit jen dálkovými světly i když jede proti vám jiné auto, abyste jste nesrazili neosvětlený traktor. Je to prostě fakt hodně náročný. No a provoz v indických městech nebudeme ani komentovat!!!!

Do Dillí jsme radši jeli přes celý Nepál. V Nepálu zvítězili ve volbách komunisté, jak už asi víte. Před volbami dělali docela problémy, demonstrovali, blokovali dopravu, atd.  Po volbách je konečně klid. Ptali jsme se lidí co si o tom myslí, ale opravdu každý nám odpověděl, že s výsledky voleb je spokojený . Snad se situace nezhorší a bude vše o.k. Naše cesta z Káthmándú vedla přes městečko Pokhara, kde jsme strávili dva dny a pak jsme zamířili na západ k indické hranici. Přespávali jsme na divoko v lese a navštívili jsme krásnou přírodní rezervaci Royal Bardia. Bohužel tygra jsme nepotkali, ale v knize návštěv jsme našli zápis od českých a slovenských  motorkářů, kteří tam byli v loni a moc si to tam chválili. To fakt potěší, když čtete češtinu v knize návštěv až v Nepálu 10tis. km od domova. Ono je vůbec super, když někoho potkáte z Čech  jako my jsme potkali poprvé v Singapuru Ivana a Evu z Prahy. Byli jsme tak šťastný, že jsme s nimi strávili celou noc v místním baru. Doufáme, že stihli ranní letadlo. Pak jsme potkali dvě cestovatelky v Laosu, no a teď v Nepálu Vojtu s Markétou z Liberce, které jsme vytáhli na trek k Everestu. No ale to jsme trochu odbočili z Dillí…..

Náš spolucestovatel Frank je zatím stále s námi a neustále má problémy s autem. Už po druhé měnil vzduchové měchy v servisu a teď musel v Dillí koupit nové pneumatiky. Autům moc nerozumí a prodavač, který mu prodával nového Nissana se spací kabinou mu napovídal, že to auto zvládne asijské silnice a cesty. Nezvládlo!!!!!

Jó, to moje Heduška, to je jiná písnička. Ta jen dře a neprotestuje proti ničemu, ba naopak si libuje, když míříme do džungle nebo do hor. Sice nemá záchod a sprchu jako spací kabina Nissanu, ale to nám vůbec nevadí, protože jsme stejně radši v přírodě. Jak jsme se zmiňovali na začátku cesty, že s sebou vezeme židličku Análku, která se sice osvědčila v rumunských Karpatech, tak v Asii to s ní nedopadlo dobře. Vůbec se tady nedala používat, všude jsou něčí oči. Měli jsme ji ve střešním boxu a když jsme jí nutně potřebovali, tak nebyl čas vylézt pro ní na střechu. Jelikož byla nevyužitá a akorát zabírala místo, tak se slzami v očích jsme jí věnovali ochrance v našem hotelu v Chennai. Ochranka se ani neptala, proč je v židli ta velká kulatá díra, ale s radostí poděkovala za nové odpočívadloJJ. Možná jednou přijdou na to k čemu má sloužit….

Konečně jsme dostali víza a vyrážíme z Dillí směr pákistánské hranice. Cestou se stavujeme v Amritstaru, kde navštěvujeme známou historickou památku Golden Temple. Byl to velice silný zážitek plný rituálů a modliteb. Po malém občerstvení vyrážíme směr pákistánské hranice. Snad je tam situace lepší a vy se tak možná dočkáte dalšího článku. Tak ahoj, Milan a Eva.