Opustili jsme hranice a vjeli do Arizony. Potřebovali jsme natankovat, tak jsem zajel k pumpě a hned se ztrapnil. Tankování zde pokud neplatíte kartou znamená jít dovnitř zaplatit a pak teprve tankovat požadované množství .Tak jsme natankovali a najeli na širokou dálnici vedoucí do Fenixu. Jsem trochu nervózní, vím že tu jsou policisté  nekompromisní a je tu hodně různých zákazů a příkazů. Po několika měsících strávených v zemích kde jsme se cítili hodně svobodně najednou nesmíme volně tábořit, musíme dodržovat dopravní předpisy atd.:-).Prostě mi několik dnů trvalo než jsem si zvykl. Naše Toyota je i přes to, že jsem ji zkulturnil v Mexiku středem pozornosti. Na parkovištích, na dálnici, prostě všude. Tento typ je pro Američany velmi exotický, znají ho pouze z filmů o Africe, v USA se neprodává a nikdy neprodával. Prostě Toyotka je zde jak filmová stár.:-).

Pomalu zjišťujeme možnosti volného táboření atd. Projíždíme Fenixem a valíme do Flakstaffu. Je to příjemné malé městečko ležící na velkém železničním uzlu a také na slavné silnici č.66 spojující východ a západ USA. Mají tu také skvělou hospodu v country stylu a to je něco pro mě.:-) Na sever od Flakstaffu je slavný Grand canyon, takže pro nás skvělé místo k výměně oleje v autě, dokoupení zásob a kompletní vyčištění auta. Stravování je pro nás docela problém, jsou zde skoro pořád jenom rychlá občerstvení plná hamburgerů. Občas najdeme čínský bufet, tak to si dáme, ale jinak si musíme vařit. Já ani Šárka hamburgery nejíme..Dorážíme do národního parku Grand Canyon.To co mě štve, jsou stovky turistů, ale to co obdivuji je tento nádherný přírodní skvost.Celá tato oblast je protkána malými kaňony spojující se v jeden úžasný velký kaňon řeky Colorado. Parkujeme jak jinak než v kempu a potkáváme dva kluky z Čech na motorkách. Koupili je tady a směřují do Jižní Ameriky až do  argentinského Ushuiai. To znamená tam, odkud jsem já s Karlosem vyrážel skoro před rokem . Samozřejmě jsme skončili v místní restauraci a povídali o cestě.Vždy je to moc příjemné potkat krajany. Kluci byly super!

Začal padat sníh a my se klepali zimou, tak to musíme do Kalifornie. Hurá za teplem! Po několika dnech se oteplí a my pouští směřujeme do národního parku Joshua Tree. Je to krásné místo v poušti. Úžasné zvláštní stromy které rostou v poušti. Prohlídka parku je v pohodě na dva dny. Kalifornie je stát ve kterém je snad pořád krásné počasí, trochu se touláme po tomto státě, navštěvujeme Los Angeles, národní parky Squoia a Yosemite. Táboříme většinou v kempech, ale občas i na divoko. Krásné dny trávíme v nádherném údolí Kern river .Snažím se chytat ryby v řece, ale bohužel nic. Povolenka mě stála 14usd, nové třpytky a mušky 10usd , no a rybu jsem nechytil. Zmražený pstruh v místním obchodě stojí 3usd, tak kupuji dva. Jedeme se utábořit a ugrilovat je. Šárka se mi směje do teď.:-).Opouštíme úžasnou zelenou přírodu a navštěvujeme pouštní park  Udolí smrti . Projíždíme na východ do města hazardu Las Vegas a pak opět na západ do San Francisca. No a zase na východ do Moabu (městečko Offroadu) tady náhodou potkáváme lidi z mísního klubu Toyota Land Cruiser a zúčastňujeme se jako hosti Toyota srazu. Krásné a milé setkání. Šárku to sice moc nebaví povídat si do kola jen o autech, ale trpí to.:-) Já zjišťuji možnosti větší opravy našeho auta, protože jsme v Africe tankovali nekvalitní naftu, hlavně tu v Congu a budu potřebovat nějaké díly vyměnit v palivové soustavě motoru. Dohodl jsem se s novými přáteli, že je navštívím v jejich dílně v městečku Toelle u Salt Lake City a oni mi díly seženou..Jak jsme se dohodli, tak jsme udělali, za pár dnů jsme dorazili do Toelle.

Krásná dílna, kousek kemp, super místo na větší opravu. Díly jsme objednali a za pár dnů jsem je měl. Auto jsem si opravil a prohlédl vše co by mohlo být poškozeno dlouhou cestou, brzdy, nápravy atd. Začalo léto a nám se stýská po domově, loučíme se v Toelle se všemi a slibujeme si, že se ještě potkáme. Rezervujeme si letenky do Čech, ale odlétáme z Denveru. Jedeme tedy do Denveru ke známému, kde necháváme auto zaparkované na jeho zahradě a odlétáme domů. Plánujeme návrat do USA na jaro př.roku, kdy budeme pokračovat do Kanady a na Aljašku. Pak na loď a na Sibiř, no a autem domů…..Ještě nás čeká asi 35-40tis kilometrů. Moc se těším domů na léto, na čundry, na prázdniny. V Čechách je prostě pro nás nejkrásněji. Mnoho lidí se mě ptá, která země je nejkrásnější, vždy odpovídám, že naše vlast je nejkrásnější. Já můžu cestovat třeba roky, ale nedokázal bych asi bydlet jinde.

Ahoj doma.Milan a Šárka:-)……(fotky ve foto galerii)